Kostým-Jak na to

V této kartě se vám pokusíme pomoci s výrobou kostýmu (nejen) na Stronghold. A když už vyrábět kostým, tak pořádný, který hezky vypadá, má smysl a ochrání. Dozvíte se například proč se s kostýmem vyrábět a jak k výrobě přistupovat, jak se šijí kalhoty a košile, co vše by měl kostým obsahovat atd.

Proč?

Proč se vyrábět s kostýmem? No přece aby se nemusel válečník stydět mezi ostatními propracovanými kostýmy a nebylo mu pak líto, že nemá také takový. Kdo by nechtěl, aby na fotkách či videu vypadal nejlépe a mohl se pak chlubit všem příbuzným a kamarádům? Navíc pomůže zlepšit celkový dojem středověku a tábor pak dostane hned lepší jiskru. Bude-li mít bojovník již připravený i varkoč v barevném rozdělení národa, znatelně se zlepší tak důležitá přehlednost v bitvě. Správně vytvořený kostým je navíc funkční. To znamená, že skýtá ochranu (nejen) před jakýmkoliv počasím.

Investovat jen do jednoho tábora?

Pokud tento článek čte již zkušený Strongholďák, tak ví, že kostým využil již mnohokrát. Mimo tábora jej mohl upotřebit na karnevalech, mohl si jej obléci na hry s kamarády, a pokud je již starší, může kostým sloužit jako perfektní základ pro svět dřeváren a LARPů. Jistě se najde i další využití.

Jak přistupovat k výrobě?

Nejdůležitější je uvědomit si, že téma tábora se týká středověku. Je tedy nesmysl, aby bojovník přijel v kostýmu Jeddiho nebo vojáka z druhé světové (to bychom si mysleli, že si spletl tábor). Další nesmysl je, abyste používali moderní materiály, které by jakékoliv snažení předem odsoudili k neúspěchu! Mnou doporučené materiály jsou: len, vlna, kepr, dyftýn a kůže. U kůže myslím pravou kůži, ne nějakou koženku. Ta ve většině případů vypadá špatně. Apeluji tedy na Vaší soudnost. Pokud si nevíte rady. Ptejte se na Facebooku.


V prvním díle jste se dozvěděli, proč se s kostýmem vyrábět a jaké materiály se používají. V dnešním díle se dozvíte, z čeho se kostýmy (obecně) skládají a také si povíme něco o tom, jak kostým funguje a chrání.

Jak se skládá kostým?

Pokud chceme dosáhnout kvalitního a funkčního kostýmu, je nutné mít dobrý základ. Ten se nejčastěji skládá z košile či tuniky a kalhot (u děvčat sukně). Košili přepásáme páskem. Ten je samozřejmě kožený, a přezka, pokud možno, není příliš moderní a lesklá. Na tuto základní vrstvu se přidávají další. Jedná se o takzvané "vrstvení" (jehož význam popíšu v následujícím odstavci). Na tuto "vrstvu" následně přijde v nejjednodušší variantě varkoč. Nejspíš si mnozí z vás říkají, proč nestačí klasické triko, když na něj stejně přijde varkoč. Nestačí, protože trička mají zpravidla krátké rukávy, což nevypadá na kostýmu moc hezky a hlavně mají často umělé barvy, které kvalitu kostýmu výrazně sráží. Pokud nechcete zůstat pouze u jednoduché verze, nabízí se široká škála možností, jak kostým vylepšit. Obvyklá možnost je přidat kápi. Ta je oproti plášti výhodnější v tom, že v boji nepřekáží. Další možností je na pásek přidat tašvici na uložení věcí. Nezapomínejte, že ve středověku kalhoty kapsy neměly. Další možností je sehnat kožené nátepníky. Ty se jistě budou hodit nejen lučištníkům, ale i válečníkům. Těm se dozajista budou hodit i rukavice. Myslím tím ale svářečské či jiné kožené. Ochrání totiž při zásahu do ruky. Samozřejmě se vyvarujeme jakýmkoliv moderním, které by zkazily dojem z kostýmu. Pokud snad chcete mít zbroj v pravém slova smyslu, ideálním začátkem je prošívaný kabátec (prošívanice, gambedson…). Chcete-li být opravdovými fajnšmekry, je vhodné nenosit tenisky a tomu podobné moderní boty, ale třeba kanady, které můžete ovinout tzv. "ovinovačkami". Kostým hned dostane jiný nádech. Nejdůležitější ale je "základní vrstva".

Funkční kostým.

Zmínil jsem se o "vrstvení". To znamená, že kostým je tvořen různými částmi a doplňky, které můžeme libovolně sundavat či oblékat a kostým tak neztratí celistvý dojem. Například pokud si sundáte varkoč, bude pod ním košile. S vrstvením souvisí funkčnost kostýmu. Když prší, vezmu si kápi. Kostým zůstává celistvý a navíc mě ochrání. Když je mi zima, klidně si vezmu prošívanici a tak dále. Funkce kostýmu je tedy taková, aby mě ochránil nejen v boji, ale i proti počasí. Jestliže takového kostýmu dosáhnete (s předpokladem, že není rušen nejen moderními prvky), máte vyhráno.

Tolik z potřebné teorie a příště se můžete těšit na výrobu kalhot.


KALHOTY

Jak sem slíbil, obecná teorie o tvorbě kostýmů je za námi a nyní přichází řada na jednotlivé části kostýmu. První, a také podle mě nejjednodušší část kostýmu jsou kalhoty. Předem neuškodí si zopakovat, že kapsy jsou až moderním výdobytkem a kort na středověkých kalhotách nemají co pohledávat. Dále předpokládám, že slečny jistě nějakou sukni mají, a pokud ne, dokáží si ji ušít či opatřit. Dále tyto návody počítají s tím, že umíte sešít dva kusy látky k sobě.

Začínáme

Nejdříve se připravuje střih. Ten nejlépe uděláte tak, že změříte délku a šířku obvykle nošených kalhot. Tím získáte orientační velikosti, kterou můžete libovolně upravovat. Nezapomeňte k těmto rozměrům navíc připočíst látku na šev a na tunel, kterým bude provlečena tkanice a bude sloužit ke stažení kalhot. Následuje fáze, kdy si zvolíme, jaké kalhoty budeme šít.

  • jednoduché- sešijeme dvě nohavice k sobě
  • s přidaným klínem- mezi nohavice se vloží obdélníkový či kosočtvercový klín (lepší pohyblivost)

Když už máme střih, je na čase vybrat látky. Já osobně preferuji len. Je vzdušný a mám s ním velmi dobré několikaleté zkušenosti.

Jdeme šít

Máme dva pruhy látky, které představují nohavice. Sešijeme každou zvlášť do výšky rozkroku. Od výšky rozkroku sešijeme obě nohavice dohromady.(Pokud máme klín, všijeme ho mezi nohavice ve výšce rozkroku.) Nahoře přehneme a sešijeme látku kolem předem přichystané tkanice tak, aby vznikl tunýlek. Tkanicí se budou stahovat kalhoty. Doporučuji použít delší tkanici, na obou koncích udělat uzel větší, než je šířka tunýlku a tunýlek samotný nedělat zbytečně veliký.

To je prosím vše. V příští části se pustíme do tvorby košile. Pokud máte jakýkoliv dotaz, nebojte se mi napsat přímo na mail rimnac2@seznam.cz


KOŠILE

Začínáme

Nejdříve si vybereme látku, ze které budeme košili šít. Pokud chceme, aby košile dobře vypadala, volíme mezi lnem a vlnou. Já osobně mám obě současné ze lnu. Po výběru materiálu přichází na řadu výroba střihu. Na něj existuje vychytávka- vyrobit si model z igelitových pytlů/tašek. Ty poslepujeme, načrtneme na ně rozměry v měřítku 1:1 a z nich si vystřiháme takový model konečného výrobku, který si můžeme vyzkoušet a upravovat ho (podle mě to není špatný způsob na tvorbu první tuniky). K určení orientačních rozměrů použijeme tričko. Rád bych ještě připomněl, že délka tuniky bývá podstatně větší než u trika (běžná je do půlky stehen, ale k vidění jsou třeba až po kolena!). Z modelu si poté spočítáme, kolik látky budeme potřebovat. Nesmíme zapomenout připočíst látku na švy. Z tohoto modelu pak ustřihneme rukávy, pokud byly součástí vašeho modelu.

Pokračujeme

Podle modelu si vystřihneme z látky jednotlivé části. U otvoru na krk bývá samozřejmě přední strana nižší a je zde možnost vyrobit originální rozparek, na kterém může klidně přibýt šněrování. U této "středové" části samozřejmě necháváme z boku místo na rukávy, které si sešijeme předem. Dále bych rád zdůraznil, že pro delší životnost košile je vhodné použít obrubovací švy. Ty se dělají tak, že konec látky, který by mohl být vystaven třepení (konec rukávu atp.) jednoduše zahneme do vnitřní strany košile a zašijeme.

Tak to by bylo o košilích vše a příště nás čeká kratší návod na tvorbu varkočů. Připomínám, že pokud máte jakýkoliv dotaz, nebojte se mi napsat přímo na mail rimnac2@seznam.cz

 
STAN - dětské letní tábory, školní výlety, adaptační kurzy, teambuilding